Žluté stránky

Jako lidské bytosti máme sklon připoutávat se k věcem jako k 'já' a 'moje'. To způsobuje utrpení. Náš problém je v tom, že ke všemu, co zažíváme, se můžeme připoutat jako k já a moje. Život, stručně řečeno, není snadný...

V dnešní době se slovem "náboženství" zachází, jako by označovalo jednu jedinou věc. Většina komentářů o něm, pozitivních i negativních, bere jako vzor náboženství skupinu monoteistických věr zrozených na Středním východě...

„Skrze jaké poznání a jaké vidění dochází ke zničení poskvrn? ‚Taková je forma, takový je její vznik, takový je její zánik; takový je pocit… takové je vnímání… takové jsou mentální formace… takové je vědomí...

Ze všech duševních stavů, které přispívají ke šťastné a zdravé mysli, je jeden často přehlížen – úcta. Mít v životě někoho nebo něco, co v nás probouzí pocit úcty, je veliké požehnání.

Je překvapivé zjistit, že slovo „kilésa“, obvykle překládané jako poskvrna, a označující mentální stavy, které znečišťují, kazí či zatemňují mysl, samotným Buddhou nebylo téměř používáno. Kilésa je obecný pojem...

Bylo léto 1976. Bylo mi osmnáct a pracoval jsem jako nosič nosítek pro soukromou ambulanci v Teheránu. Vzadu v našem vozidle ležely dvě mrtvoly, rakve nebyly nijak zajištěné. Mahmúd – majitel firmy, řidič a můj přítel – dokouřil jointa a zapnul sirénu. Vyrazili jsme zběsilou rychlostí z města, kličkovali mezi kolony aut, najížděli a sjížděli z chodníků...

Když byl Adžán Čá mladým mnichem a praktikoval meditaci v chůzi, rád chodil rychle. Když se ho někdo zeptal proč, odpověděl: „Když chodím rychle, nečistoty mě nedoženou.“ V mnoha meditačních tradicích se učí pomalá chůze. V tomto přístupu se mysl chrání před nečistotami tím, že se velmi pozorně soustředí na drobné detaily postoje při chůzi.

Když se život stane obtížným, naší první reakcí bývá, že se nám to nelíbí. Dokonce i v horkých zemích, jako je Thajsko, se rozjede sněhová koule myšlenek: „Teď tohle opravdu nepotřebuju.“ „Proč zrovna já?“ „Proč vždycky já?“ „To není fér.“ „Už to nezvládnu.“ „Chci, aby to prostě všechno zmizelo a věci se vrátily, jak byly.“ A tak dále.

Zásluha (pálí: puñña) označuje tělesné, slovní a duševní činy, které vycházejí ze zdravých, prospěšných stavů mysli. V Rozpravě o velkých požehnáních (Mahā maṅgala sutta) Buddha učí, že mít v minulosti vytvořenou zásluhu je požehnáním.

Toto je cesta postupné praxe. To hluboké může člověk opravdu prožít v celé jeho hloubce pouze tehdy, když zvládl to obyčejné. Nezáleží jen na tom, co víme, ale na tom, zda žijeme takovým způsobem, že máme vnitřní zralost ke vstřebání hlubokých pravd Dhammy.