Příspěvky

„Lidé, kteří nepochopili Dhammu, si myslí, že jejich utrpení způsobují druzí – okolnosti, karma, nebo dokonce Bůh. Ale ve skutečnosti je to touha v našem srdci, co působí bolest.

Toto je cesta postupné praxe. To hluboké může člověk opravdu prožít v celé jeho hloubce pouze tehdy, když zvládl to obyčejné. Nezáleží jen na tom, co víme, ale na tom, zda žijeme takovým způsobem, že máme vnitřní zralost ke vstřebání hlubokých pravd Dhammy.

Jeden lakomý muž a jeden závistivý muž jdou převzít odměnu za služby, které poskytli císaři. Císař jim řekne, že každému splní jedno přání – ale tomu druhému dá dvakrát tolik. Například: pokud si pan Lakomec vyžádá tisíc zlatých prutů, dostane je – a pan Závistivec dostane dva tisíce.

Zvukový záznam z kurzu meditace, který se konal 29. 4. 2024 v Červeněvsi. Přednášející byl ctěný Adžán Ňánadassanó. Ajahn Ñāṇadassano (Nyanadassano) je mnich českého původu, který vyrůstal s ruským otcem v Lotyšsku.

Jedním z klíčových momentů, které si připomínáme při oslavách Vésaku, je narození Buddhy – událost, která podle tradice znamenala příchod velké moudrosti a soucitu na tento svět. Královna Mahā Mājā, matka Buddhy, porodila své dítě ...

Jednou se návštěvník zeptal Ádžána Čá, jestli je arahant. Odpověděl: „Jsem jako strom v lese. Ptáci přilétají, usedají na jeho větve a pojídají jeho plody. Pro ptáky mohou být plody sladké nebo kyselé, nebo jakékoli jiné.

Praxe soustředění pozornosti na nádech a výdech je příkladem meditace, která je vhodná pro každého z nás. Zdá se, že když zkoušíme různé druhy praxe, necítíme se příliš dobře. Ale jakmile si sedneme a začneme pozorovat dech, pocítíme úlevu – vše je jasnější.

Vděčnost, v páli „kataňňú katavédí“, je pozitivní reakcí na život. Když ji rozvíjíme, vědomě přivádíme do své mysli to dobré, co nám bylo v životě dáno. Právě v tento den si zvlášť připomínáme dobrotu našich rodičů, a rozjímáme o ní.

Dalších téměř osm miliard čeká v předsálí. Smrt je nevyhnutelná. Přijde ke mně i k tobě. Přijde ke všem, které známe, bez výjimky: k těm, které milujeme a máme rádi, k těm, které nenávidíme nebo nemáme rádi, i k těm, vůči nimž jsme lhostejní.

Je definována jako nervový proces kódování a zpracování podnětů – termálních, mechanických nebo chemických –, které poškozují nebo hrozí poškozením normálních tkání. Nocicepce je to, co nám umožňuje vnímat a vyhýbat se potenciálně tkáň poškozujícím jevům.