Žluté stránky

Myšlení „my“ a „oni“ je znečištěním mysli. Zužuje ji a rozněcuje. Myšlenky jako „my jsme dobří a oni špatní“, „my máme pravdu a oni se mýlí“, „my jsme nevinní a oni vinni“ hrozí tím, že ze života udělají dětský kreslený seriál.

V Pótálija suttě (MN 54) Buddha uvádí řadu názorných přirovnání, aby ukázal nevýhody a nebezpečí oddávání se smyslovým potěšením: Hladový pes zuřivě ohryzává kost bez masa, jen potřísněnou krví. Tím však nikdy neutiší svůj hlad, pouze se stále více vyčerpává a frustruje.

Nejzřejmějším příkladem jsou peníze. Když se hromadění bohatství stane cílem samo o sobě, vyvolává to nejrůznější druhy osobní i společenské toxicity. Buddha nekritizoval získávání bohatství jako takové

Je pravda, že leopardi nemohou změnit své skvrny. Ale z této pravdy nutně nevyplývá, že lidské bytosti nejsou schopny zásadních proměn ve svém životě. Analogie a metafory jsou ilustracemi názorů či přesvědčení, nikoli jejich důkazem. Nedostatek trpělivosti vůči nejistotě, spojený s potěšením...

Jak mohou sákjovští mniši putovat během období dešťů? Šlapou po zelené trávě, utlačují jednobytostný život a ničí mnoho drobných tvorů. Dokonce i mniši jiných náboženství, se svými chybnými naukami, se na období dešťů usazují. I ptáci si staví hnízdo na vrcholu stromu a usazují se na období dešťů...

Jako součást našich snah opustit náhled na já (sakkájaditthi) se zamýšlíme nad představami, které si o sobě vytváříme a které nás poutají k samsáře. Paměť hraje v těchto představách zásadní roli. Jak velkou měrou přispívá k naší víře v neměnné já stojící za prožíváním...

V buddhistickém smyslu být v přítomném okamžiku zahrnuje uvědomování si mentálních jevů jako mentálních jevů, ne jako já nebo něčeho patřícího já. Nevyžaduje to nepřítomnost myšlenek o minulosti nebo budoucnosti...

Průzkumník se ocitne v naprosté tmě podzemní jeskyně bez světla, které by ho vedlo. Cítí, jak v něm stoupá panika. Zhluboka dýchá a uvolní se. Panika ustupuje. Stojí nehybně a ve střehu...

Jeden z mých mladších žáků je pasáček koz. Včera jsem se ho ptal na jeho práci. Jaké rady by dal nováčkovi, který právě začíná? Skromně odpověděl: 'Není na tom moc co umět. Když chcete, aby šly dopředu, křiknete 'Hirrr!', a když chcete, aby přišly k vám, křiknete 'Jeu! Jeu!' Když se ke kozám přiblíží lišky, zaženete je nebo po nich hodíte kameny.'

Mettā říká: „Ať je šťastný!“Soucit říká: „Ať je prostá utrpení!“Jsou to vznešené vlastnosti. Vyrovnanost, jejich kolegyně, je však jako mokrá deka. Klade chladící otázky typu: „Jste si jisti, že učinit tohoto člověka šťastným...