Žluté stránky

Jeden lakomý muž a jeden závistivý muž jdou převzít odměnu za služby, které poskytli císaři. Císař jim řekne, že každému splní jedno přání – ale tomu druhému dá dvakrát tolik. Například: pokud si pan Lakomec vyžádá tisíc zlatých prutů, dostane je – a pan Závistivec dostane dva tisíce.

Dalších téměř osm miliard čeká v předsálí. Smrt je nevyhnutelná. Přijde ke mně i k tobě. Přijde ke všem, které známe, bez výjimky: k těm, které milujeme a máme rádi, k těm, které nenávidíme nebo nemáme rádi, i k těm, vůči nimž jsme lhostejní.

Je definována jako nervový proces kódování a zpracování podnětů – termálních, mechanických nebo chemických –, které poškozují nebo hrozí poškozením normálních tkání. Nocicepce je to, co nám umožňuje vnímat a vyhýbat se potenciálně tkáň poškozujícím jevům.

Thajské slovo „nisai“ označuje jak charakter, tak zvyk, což poukazuje na fakt, že charakter je formován našimi zvyky. Není pevně daný, ale mění se podle toho, jak žijeme. Když lidé vnímají charakter jako trvalý, často se definují skrze své návyky.

...Naše mysl zůstane nedotčena a nebudeme pronášet žádná zlá slova, budeme soucitní pro jejich blaho, s myslí plnou milující laskavosti, bez vnitřní nenávisti. Budeme setrvávat ve stavu prostoupeném laskavostí...

V tomto příběhu sdílí Ajahn Jayasāro vzpomínku na neobvyklou událost z jeho mnišského života. V roce 1982 byl Ajahn Chah vyslán delegací mnichů, včetně Ajahna Jayasāra, do odlehlé oblasti, aby pomohli s pohřbem starého mnicha.

Tento příběh z dob Buddhy nám připomíná, že hněv a nenávist nás vedou pouze k utrpení. Naproti tomu klid a tolerance nám přináší vnitřní mír a štěstí, a to jak nám samotným, tak i lidem v našem okolí.

Všichni toužíme po štěstí a spokojenosti, ale často se setkáváme s překážkami v podobě negativních myšlenek, emocí a zmatku. Buddhismus nám nabízí cestu k trvalému vnitřnímu míru a štěstí ukázáním, jak překonat nevědomost a rozvíjet ctnostné vlastnosti.

Rozlišování mezi pravdou a nepravdou. Role bdělosti, jasného porozumění a úsilí v tomto procesu. Autor uvádí, že čím hlouběji zkoumáme něco, co skutečně existuje, tím jasnějším se to stává, a naopak.

O myšlenkách a jejich vlivu na naše duševní zdraví. Srovnání produkce myšlenek s produkcí hormonů žlázami s důrazem na to, že i když jsou myšlenky samy o sobě neškodné, některé z nich se můžou stát spouštěči toxických myšlenkových vzorců, které vedou k utrpení.