Minulost a budoucnost v přítomném okamžiku

V buddhistickém smyslu být v přítomném okamžiku zahrnuje uvědomování si mentálních jevů jako mentálních jevů, ne jako já nebo něčeho patřícího já. Nevyžaduje to nepřítomnost myšlenek o minulosti nebo budoucnosti, pouze uvědomění si, že jsou právě tím, čím jsou. Minulost a budoucnost jsou pouze názvy pro vzpomínky a myšlenky objevující se v přítomnosti. Problémy vznikají, když na tuto pravdu zapomeneme.

Na cestě praxe nemají být vzpomínky a myšlenky bezvýhradně odmítány, ale když je to vhodné, mají být moudře využity. V MN 39 Buddha říká, že když mnich uvažuje o současné nepřítomnosti znečištění, která ho dříve omezovala, stává se radostným a naplněným štěstím. Zde mají být minulé stavy mysli porovnávány se současným stavem, aby posílily meditaci.

V AN 78 jsou mniši povzbuzováni, aby přemýšleli o budoucích nebezpečích. Buddha říká, že nyní jsou mniši mladí, zdraví, úroda je dobrá, v zemi je mír a Sangha je v harmonii. Avšak v budoucnu na mnichy čekají nemoci a stáří. Mohou přijít sucha a hlad, nepokoje a války, rozkol v Sangze. V takových časech bude praxe mnohem obtížnější. Proto by mniši měli takové myšlenky na budoucnost využít k tomu, aby inspirovaly jejich úsilí v přítomnosti.

Adžán Džajasáró (Ajahn Jayasāro)
5. 7. 2025
Původní článek na FB zde