Neosvícená mysl má sklon proměňovat prostředky v cíle

Neosvícená mysl má sklon proměňovat prostředky v cíle.

Nejzřejmějším příkladem jsou peníze. Když se hromadění bohatství stane cílem samo o sobě, vyvolává to nejrůznější druhy osobní i společenské toxicity. Buddha nekritizoval získávání bohatství jako takové. Odsuzoval však jeho hromadění. Učil, že bohatství má být získáváno eticky a poté používáno pro štěstí a blaho vlastní i druhých.

V buddhismu je víra považována spíše za prostředek než za cíl. Jejím úkolem je posílit mysl tím, že vyjasňuje cíle a hodnoty. Zároveň má však být řízena moudrostí, protože v přemíře snadno sklouzává k pověře a fanatismu. Tento jemně odstíněný pohled na víru je neobvyklý. V mnoha dnešních společnostech je víra pokládána za cíl, nikoli za prostředek. Silná víra v něco je považována sama o sobě za důkaz dobroty. Je rozšířena magická představa, že když v něco dostatečně silně věříme, stane se to skutečností. Víra se tak stává falešným bohem.

V buddhismu se stále znovu vracíme k síti příčin a podmínek, které utvářejí náš život. Zjednodušujeme, kde je to možné, ale nesmíme zapomínat, že i zjednodušení je prostředkem, nikoli cílem. Někdy je třeba se smířit se složitostí.

Adžán Džajasáró (Ajahn Jayasāro)

19. 7. 2025

Původní článek v Angličtině: zde