Náš skutečný domov - Adžán Čá

Buddha řekl, že ať už je člověk bohatý nebo chudý, mladý nebo starý, muž nebo zvíře – žádná bytost na tomto světě se nemůže dlouho udržet v jednom určitém stavu, protože všechno podléhá změně a odcizení. Je to fakt života, na který není žádný lék.

Ale Buddha také řekl, že můžeme pozorovat tělo a mysl, dokud neprohlédneme jejich neosobní povahu – dokud nepochopíme, že ani tělo, ani mysl nejsou „já“ ani „moje“.

Jejich skutečnost je totiž čistě dočasná – stejně jako tento dům, který ti patří jen podle jména a který si nemůžeš vzít s sebou nikam. Totéž platí pro tvoje zdraví, tvůj majetek a tvé blízké: patří ti jen v abstraktní rovině, nejsou skutečně tvoje, patří přírodě.

Tato pravda se přitom netýká jen tebe – jsme v tom všichni stejně, dokonce i Buddha a jeho probuzení žáci. Lišili se od nás jen tím, že dokázali věci přijímat takové, jaké jsou, aniž by se klamali představou, že by mohly být jinak.

Buddha nás proto učil pozorovat a zkoumat…

Buddha nás učil, abychom si s sebou nic nenosili…

Adžán Čá