Jak víra vzniká z utrpení: Buddhovo učení o cestě k čistotě
„Skrze jaké poznání a jaké vidění dochází ke zničení poskvrn? ‚Taková je forma, takový je její vznik, takový je její zánik; takový je pocit… takové je vnímání… takové jsou mentální formace… takové je vědomí, takový je jeho vznik, takový je jeho zánik‘: právě pro toho, kdo takto ví a takto vidí, nastává zničení mentálních poskvrn.“ (SN 12.23)
V této suttě Buddha podrobně popisuje bezprostřední příčiny nebo životně důležité podmínky, které vedou ke zničení mentálních poskvrn. Zde se budu zabývat jednou částí tohoto seznamu:
„Říkám, bhikkhuové, že poznání a vidění věcí takových, jaké skutečně jsou, má bezprostřední příčinu; nepostrádá bezprostřední příčinu. A jaká je tato bezprostřední příčina? Měli byste říci: soustředění (samádhi).“
Buddha ukazuje, že bezprostřední příčinou samádhi je blaženost (sukha); bezprostřední příčinou blaženosti je klid (passaddhi); bezprostřední příčinou klidu je nadšení (píti); bezprostřední příčinou nadšení je radost (pámodždža); bezprostřední příčinou radosti je víra (saddhá); a bezprostřední příčinou víry je utrpení (dukkha).
Každý z těchto článků si zaslouží vlastní zkoumání, ale právě ten poslední je obzvlášť pozoruhodný. Jak a proč vzniká z utrpení víra v Trojí klenot? Především tehdy, když porozumění „existuje utrpení“ nahradí klamné „já trpím“. „Existuje utrpení“ vede k víře, že utrpení má příčinu, zánik a cestu k tomuto zániku. Existuje cesta → mohu jít po té cestě → měl bych jít po té cestě → musím jít po té cestě → není návratu zpět.
Ajahn Jayasāro. 24. 5. 2025, Yellow Page Teachings
