Mentální poskvrny očima Buddhy: Proč neříkal „kilésa“

Je překvapivé zjistit, že slovo „kilésa“, obvykle překládané jako poskvrna, a označující mentální stavy, které znečišťují, kazí či zatemňují mysl, samotným Buddhou nebylo téměř používáno. Kilésa je obecný pojem, který si oblíbily komentáře. Buddha sám dával přednost seskupování znečišťujících mentálních stavů podle jejich konkrétní funkce. Například dosažení čtyř stupňů probuzení popisoval jako postupné opouštění deseti saṁjódžan (pout).

Komentářová tradice však vytvořila vlastní způsoby kategorizace kilés. Jedna z nich je založena na rozsahu jejich projevu.

První úroveň poskvrn tvoří ty, které jsou tak hrubé, že se projevují v řeči a jednání. Druhá úroveň zahrnuje poskvrny, které zasahují mysl, ale navenek se neprojevují.

Třetí, nejjemnější úroveň představují poskvrny, které v mysli pouze dřímají. Ty se často přirovnávají k usazenině na dně džbánu s vodou — nejsou vidět, dokud někdo vodu nerozvíří. Pouze arahant je zcela prost této nejjemnější úrovně poskvrn. Anusaja (dřímající sklony) umožňují malým dětem vyzařovat nevinnost a čistotu. Zároveň to vysvětluje, proč někteří meditující se silným samádhi snadno uvěří, že dosáhli osvícení. První úroveň poskvrn je překonávána tréninkem morální disciplíny (síla), druhá tréninkem mysli (samádhi) a třetí tréninkem moudrosti (paňňá).

Ajahn Jayasāro, 10. 5. 2025
Původní FB příspěvek v angličtině